TAJEMSTVÍ PORTÁLU IV

"Prásk", bojovník vykryl ránu, ale na jeho štítu se objevila už druhá prasklina... Při stálém si opakování, že takovým ránám se uhýbá a nemají se krýt, jen mechanicky bojoval. To mu však uškodilo a málem se stalo posledním, co si kdy zopakoval. Tuto ránu měl raději blokovat štítem, než pozdě uhnout. Démon jej sekl ohnivou zbraní přes spoje zbroje. Přesky ohromný náraz nevydržely a šermíř se ocitl jako želva bez krunýře. Měl slabé místo, věděl o něm, ale nedokázal s ním nic dělat, jen se krýt a ustupovat... Bitva nevypadala vůbec příznivě, skrze Portál přicházeli další a další démoni. Bylo jich stále více. Obránců ubývalo a zdecimovaná morálka byla katastrofální...

Kdybychom se na boj mohli připravit, očekávat příchod takových vyvrhelů podsvětí, bylo by to jiné. Kdo by tušil, že ten proklatý alchymista přivede do našich zemí takovou zkázu. S narychlo poskládanými obránci, kdy zbraň museli v ruce držet i hobiti, se nešlo dlouho bránit...

Ze severní věže byla na obzoru vidět rudá záře. Nebylo to však zapadající slunce, ale požáry. Slunce totiže končí svou denní pouť na západě. Poslové přinášejí zprávy o vydrancovaných vesnicích, vypálených lesích, polích převrácených v popel. A co hůře, také informace o pevnostech a hradech, které podlehly. Slabé duše říkají, že nikdo "legii zkázy", jak ji kvapně pojmenovali potulní bardi, nedokáže vzdorovat déle než 3 dny - ubyjíjející je, že mají pravdu. Každý zformovaný odboj byl zatím do 3 dnů rozprášen. Pevnosti jako opěrné body se bortí jako třísky pod nárazy dělové koule. Nikdo přesně neví, co zbylo za zničující linií, ale není těžké si to domyslet. Četné požáry nedávají velký prostor ke spekulacím. Cena poslů několikanásobně roste a při tom doručených zpráv ubývá. Děs a hrůzu rozsévají předsunuté oddíly, a kdo neuprchne nebo ho nezabijí tak dílo zkázy dokončí celá linie démonů...

Pohroma se šíří neuvěřitelně rychle. Ptačí oko by mohlo vidět nepravidelný terč. Na jeho okraji jsou zástupy utíkajících vesničanů a měšťanů, pak vylidněná zóna opuštěných obydlí a černý prstenec hord démonů a jejich ležení. Dále jen popel, spáleniště a zničená země, až k samému středu, ve kterém je původce všeho zla - Portál. Ovšem, má to jeden háček, říkám mohlo, protože žádní ptáci v té oblasti dávno nejsou. I zvířata pocítila sílu zla a jakoby mávnutím proutku zmizela, kazatelé zvěstují apokalypsu, tématem rozhovorů je soudný den...

V oválném sále panovala atmosféra beznaděje. Byl večer, venku se pomalu stmívalo. Ticho přítomných přes otevřené okno přerušovaly sem tam výkřiky a nadávky z čílého hlomozu cizinců, když se srazili v tlačenici. I přes pozdní hodiny proudili do města skrz nedalekou uličku v podhradí zástupy utečenců. Ve velké a bohatě zdobené místnosti byla přítomna většina vládců, nebo alespoň jejich zástupců a rádců ze všech blízkých i vzdálených zemí a kmenů. Ale ani tento 2. den sněmu nepřinesl žádné výsledky, žádný nápad, postup či plán, jak se vypořádat z přicházející hrozbou. Jednání pokračovali ještě několik dnů než se zrodil odvážný nápad, nebo spíše nutnost k dalšímu postupu. Zapříčinila to zpráva od odvážného zvěda, že démonů již nepřibývá, od Portálu již přestali přicházet posily. Neznámo nelze porazit, je potřeba o těch proklatých démonech něco vědět, vědět co nejvíc, zjistit jejich slabiny. Každým dnem se blíží. Je nutné jednat rychle. Vytvořit družiny schopných a odvážných, kteří zjistí odkud přišli a jak je porazit. Je to jen malá jiskřička naděje, ale krom zbrojení a opevňování je to jediné co můžeme udělat.

Jen doufejme, že místo odkud přicházejí není samo peklo...